Undergroundový fanziny obsahujou překvapivě málo tipů na výlety s dětma. Dneska se proto v nový podrubrice „Zocelujeme ratolest“ podíváme na Dívčí hrady, velký pražský kopec, kde hodně fouká.
Dítě (pro účely testování jsem použil čtyřletýho Prokopa) nalákejte na koníky. Ne ledajaký, protože na kopci, kde kdysi měly válčit český Amazonky, se momentálně prohání vzácný (pra)koně převalskýho. Znáte ze zoo, ale tohle je fakt docela jinej zážitek.
Výlet ovšem začněte na Radlický, oficiálně nejmíň vytížený stanici pražskýho metra. Pokud dítě nenadchne osmdesátkový komplex podzemky, bazénu a autobusovýho terminálu, ukažte mu plastiku Vztah přírody a techniky od Zdeňka Hoška nebo oceňovaný komplex administraček ČSOB od Pepy Pleskota. Už vidíte ty zářící dětský očka?
¨Vy ovšem uděláte čelem vzad a vyrazíte vzhůru na větrnou hůrku (bacha, s malým h) zvanou Dívčí hrady. Pokud máte doma malýho šotouše, bonus pro vás. Trasa totiž vede přes přejezd a vy můžete při troše štěstí (nebo čekání ve větru) sledovat spuštění závor a přejezd motoráku. Fakt moc doporučuju.
Dopisy mrtvým
Dál kolem hřbitova. Za větru spíš neradím, je dost hustě osázenej stromama. Pokud ale děti trvají na návštěvě hrobů (může se stát), povšimněte si oldschoolových nápisů typu „choť majitele domu“ na náhrobcích. Prokop po prohlídce vymyslel nejlepší námět na povídku nebo film: Na hřbitov pošták pořád doručuje dopisy. Mrtvým píšou jejich blízký, aby si mysleli, že jsou pořád naživu a nebylo jim líto, že už umřeli. Paráda.
Od umrlců se vydejte dál pravotočivou zatáčkou vzhůru. Nahoře
uvidíte vodárenskou věž Děvín (od Kájy Hubáčka, co navrhl věž na Ještědu). Pro
vás jsou teď ale klíčový KONÍCI, za kterýma se vydáte doprava.
Až tam dojdete, ocitnete se v Mongolsku. Na větrný dvacetihektarový stepi se za ohradou prohání klisny Lana, Gruhne, Khamiina a Xicara. Širá pastvina sahá až na obzor a je to krásný, až je vám líto, že jste si nepřibalili jurtu, pečenýho berana a termosku zkvašenýho kobylího mlíka. Jsou tu dvě vyvýšený pozorovací plošiny, kde to teda fouká ještě víc. Koňové ovšem do stáje nezalezou téměř určitě, protože vydrží víc než vy.
Z Mongolska k Zababovi
Dolů z Mongolska můžete sejít buď přes vyhlídku Děvín do Prokopskýho údolí nebo poměrně strmou lesní pěšinou směrem na Lihovar. S krátkou zastávkou na Děvíně volíme variantu B. Vymotáváme se přes železniční most s vyhlídkou na Pražský semmering (nejkrásnější železniční úsek ve městě tentokrát docení nejen šotouši) přes Žvahov až k naší cílový stanici - autobusový a tramvajový zastávce Lihovar.
Z někdejší majestátní alkovarny zůstalo bohužel už jen torzo, okolo něhož momentálně roste něco pod sloganem „spirit of Smíchov“. Špiritus místu ale dodává hlavně zašlá výtopna Zlíchov, před kterou uvidíte spoustu historických vagónů a mašin. Pokud znáte Pohádky o mašinkách, je to TA výtopna, kde pan Blahoš přemýšlel, jako pomoct černokněžníkovi Zababovi. A to (v jistých kruzích) není vůbec málo.
Délka trasy: cca 5 km
Co vzít: Svačinu (občerstvení po cestě není), dobrý boty
pro sestup z Mongolska na Žvahov
Kočárek: Od Radlický ke koníkům ano, dál spíš ne
Žádné komentáře:
Okomentovat