pátek 1. dubna 2022

Selezione dello chef (oblíbený desky 1. čtvrtletí 2022)

DITZ - The Great Regression (bandcamp)













Dycky DITZ! O týhle kapele z Brightonu teda slyším poprvý, a i když už pár věcí vydala, tohle je její dlouhohrající debut. Za sympatickým černobílým obalem s maskovanými psychopaty zabalených ve fólii se ukrývá neméně sympatický noise rockový/post-punkový obsah. Nejednoznačný písničky, který jsou docela slušně nervní a disonantní, ale často explodujou téměř ve stadionový refrény. Čiší z toho teda až strojovej chlad, ale pod tím vším evidentně tepe srdíčko. 

Thistle - Teleopsia (bandcamp)













Thistle, duo s nejšišlavějším názvem, jsou Čech a Fin, co se potkali v Brně. Tajemnej prales na přebalu je příznačnej. Organický ambientní album, který vás vtáhne do svýho světa a omotá vás liánama příjemnýho hučení a bublání. Největší radost ovšem mám, když pod touhle mlhou v některých kompozicích pulzujou tlumený beaty pro velmi introvertní headbangery. Na rozdíl od většiny katalogu labelu Stoned to Death můžete prvotinu tohohle uskupení s klidem darovat babičce. Pokud ráda medituje, bude přímo nadšená.

Soul Glo - Diaspora Problems (bandcamp)













Frenetickej hardcore punk s politickým přesahem není úplně moje doména a čtvrtý album Soul Glo bych ani neosočoval z velkýho novátorství (i když tu sporadicky zazní taky trap). Deska je ale tak natlakovaná energií, že prakticky každej song má potenciál zažehnout revoluci. Převážně afroamerická (!) parta z Philadelphie stvořila nevídaný monstrum, který i v maximálních otáčkách hraje skvěle dohromady. Nasraný texty pak hojně reflektujou černošskou zkušenost v dnešních USA. 

Mydreamfever - Rough and Beautiful Place (bandcamp)













Tenhle kluk z Jižní Koreje loni získal pozornost albem svýho jinýho projektu 파란노을 (Parannoul). Emo shoeagaze v jeho podání mě tenkrát nijak mimořádně nenadchl, ale Mydreamfever je odlišnej případ. Název evokuje vykulčený mtv band z přelomu tisíciletí, vskutečnosti je to ambient. Romantický piano, že by Malásek zaplakal, rozmáchlá stopáž kompozic, na pozadí nějakej smyčec a taky terénní nahrávky. Celý to má hořkosladkej nádech jako při listování strarýma fotkama. Patos, ale někdy to tak musí být.

Black Country, New Road - Ants from Up There (bandcamp)













Vyhajpená banda konzervatoristů z Cambridge neštítící se showcase festivalů. Tak nějak jsem měl tendenci Black Country, New Road vnímat. Neříkám, že to není pravda, ale už první deska byla super a tahle je též. Oproti debutu klidnější, dospělejší album, ubylo post-rocku a přibylo orchestrálního chamber popu. Morissey lkající přes kompozice Stevea Reicha, jsem někde četl, ale to já neberu jako urážku. Zpěvák Isaac Wood krátce po vydání kvůli problémům s psychikou opustil kapelu, která chce pokračovat. Nedokážu si to moc představit, ale zvědavej rozhodně jsem.

Žádné komentáře:

Okomentovat